Vodní elektrárna Vranov
O vranovské přehradě se kvůli její rozloze a kráse mluví jako o moravském Jadranu. Je 30 kilometrů dlouhá a její plocha je 762,5 hektarů. Najdeme na ní spoustu zátok, oblíbených cílů pro odpočinek i sport a taky významnou vodní elektrárnu.

Trocha historie
O stavbě vodní elektrárny Vranov se uvažovalo už na začátku 20. století. V roce 1912 získaly Podyjské závody povolení ke stavbě. Z té ale nakonec z finančních důvodů sešlo. Stavět se začalo až v roce 1930, kdy byl položen základní kámen přehrady a v roce 1933 pak začala stavba elektrárny. Na tak rozsáhlý projekt to šlo rychle – už v roce 1934 byla elektrárna v provozu. Ten nebyl dodnes nikdy přerušen. Na stavbě pracovalo 3 000 lidí a pod vodou skončila obec Bítov.

Role přehrady a elektrárny
Hlavním úkolem přehrady ve Vranově bylo omezení a zachycení velkých vod při povodních, zlepšení průtoku řeky Dyje v období sucha a využití vodní síly pro výrobu elektřiny. Další neodmyslitelnou rolí přehrady je samozřejmě funkce rekreační.

Jak funguje vodní elektrárna
Vodní elektrárna se skládá ze stavební části (jez, náhon, přehrada) a technologické části (turbína a generátor). Při své práci využívá energii proudící vody. Ta pohání lopatky turbíny, která je spojená s generátorem. Generátor pak vyrábí elektřinu.

Výkon elektrárny je 18,9 MW a průměrná roční výroba elektřiny je 24 000 MWh. Zhruba tolik elektřiny spotřebuje město se 6 000 až 7 000 obyvateli za rok. Pro představu by tak elektrárna byla schopná vyrobit dost elektřiny třeba pro Slavkov u Brna, a kdyby jela naplno, dokázala by teoreticky zásobovat elektřinou na celý rok třeba i Znojmo.

Pro technické nadšence
• gravitační přehrada (hráz), byla jako první u nás stavěna moderní metodou litého betonu
• betonárka připravovala pro stavbu 40 tun betonu denně
• celkový objem nádrže je 132,7 mil. m3
• výška hráze nad základovou spárou je asi 55 m
• délka hráze v koruně: 290,4 m
• 3 x Francisova turbína s hltností 15 m2/s
• nádrž zadržuje 122 milionů m3 vody